Konečně jsme v odlehlejší čtvrti BA na Feria de Mataderos našli opravdovou autentickou hospodu, že budeme jíst jako místní, navíc se tam chystal chlapík hrát na kytaru….romantika. Ale jen do chvíle, těsně než přišel číšník, abychom si objednali. Po předloktí na stole mi přeběhl šváb. Myslela jsem napřed, že je to snad moucha, Michal to rukou shodil ze stolu, trvalo pár vteřin, než mi vše sepnulo. V tu chvíli jsem si představila, co asi běhá pod stolem a v kuchyni. Okamžitě jsem vyrazila ven s omluvou, že spěchám. Strašlivě se mi zvedl žaludek. Nakonec jsem vzala zavděk kompletně zapakovaným pivem v plechovce, které mi prodal chlapík u pouličního stánku – pozor! měl rukavice. Zběžně jsem stále kontrolovala, jestli na mě něco nenalezlo. Prostě dobrodruh ze mě už nebude. Michalovi jsem trochu pokazila zážitek… Ale myslím, že takhle rychle z hospody ještě nevypadl.

A tohle je ta hospoda z venku, fotila jsem ji už z taxíku cestou tam k nám.

Z BA Lada